Máte nebo jste měli úvěr od CreditKasa s.r.o., případně sjednaný prostřednictvím NaŽivnost.cz?

V #NEDLUHŮM se nám postupně sešlo více případů s podobnými znaky. Proto otevíráme toto vlákno a chceme na jednom místě porovnat reálné zkušenosti dalších lidí.

Nezajímá nás jen to, kolik kdo dluží. Důležité je hlavně:

• jak úvěr vznikl,
• zda byl veden na IČO,
• k čemu byly peníze skutečně použity,
• co poskytovatel před uzavřením smlouvy ověřoval,
• kolik jste skutečně zaplatili,
• jak se pohledávka dál navyšovala,
• a co následovalo při vymáhání.

„Podnikatelský“ úvěr a skutečný účel

V některých námi řešených případech je smlouva formálně označena jako podnikatelský úvěr a klient vystupuje pod svým IČO.

Současně ale někteří klienti uvádějí, že peníze ve skutečnosti použili na běžné osobní nebo rodinné výdaje či řešení aktuální finanční situace.

Proto nás zajímá:

Ptal se vás někdo skutečně, k čemu úvěr potřebujete? Ověřoval jeho podnikatelský účel, nebo stačilo IČO a výběr obecné položky ve formuláři?

Kolik jste si půjčili a kolik po vás chtěli potom?

V dokumentech, které řešíme, se objevují například denní poplatky, smluvní pokuty, úroky z prodlení, další sankce nebo náklady mimosoudního vymáhání.

V jednom zdokumentovaném případu byla například původní jistina 5 000 Kč. Klient doložil platby 7 200 Kč, ale následně po něm bylo požadováno ještě více než 16 000 Kč, přičemž přes 9 000 Kč měly tvořit náklady vymáhání.

To samo o sobě neurčuje, jak má konkrétní spor právně dopadnout. Ukazuje to ale, proč chceme u jednotlivých případů porovnávat:

půjčeno → zaplaceno → započtení plateb → současný požadavek.

De Vries Group a terénní inkaso

U části případů, které řešíme, byla pohledávka předána společnosti De Vries Group, a.s.

Pokud jste s ní kvůli CreditKasa komunikovali, zajímá nás i to:

• jaká částka po vás byla požadována,
• zda byly zvlášť účtovány náklady vymáhání,
• zda vám bylo avizováno místní šetření nebo osobní návštěva,
• zda skutečně proběhlo terénní inkaso,
• a jak komunikace probíhala.

Máme k terénnímu inkasu otevřené i samostatné diskuzní téma.

Rozhodčí a soudní řízení

V některých dokumentech CreditKasa, které máme k dispozici, se objevují také rozhodčí smlouvy.

Pokud jste dostali:

• rozhodčí žalobu,
• výzvu k vyjádření,
• rozhodčí nález,
• elektronický platební rozkaz,
• žalobu,
• nebo jiné soudní rozhodnutí,

napište i tuto zkušenost.

Máme k dispozici také dvě prvostupňová soudní rozhodnutí týkající se jednoho konkrétního klienta a jedné smlouvy CreditKasa. Soudy se v těchto konkrétních řízeních zabývaly mimo jiné skutečným účelem úvěru a otázkou posouzení úvěruschopnosti.

Neznamená to, že každá smlouva CreditKasa musí mít stejný právní osud. Každý případ je potřeba posoudit samostatně.

Co nám můžete napsat

Pro porovnání případů nejvíc pomůže, když uvedete například:

1. kdy přibližně jste si úvěr vzali,
2. kolik jste si půjčili,
3. zda byl úvěr veden na IČO,
4. jaký účel byl uveden ve smlouvě,
5. k čemu jste peníze skutečně použili,
6. co po vás při sjednání chtěli doložit,
7. kolik jste už celkem zaplatili,
8. kolik po vás dnes ještě požadují,
9. zda případ převzala De Vries Group nebo jiná inkasní společnost,
10. zda proběhlo terénní inkaso,
11. zda jste dostali rozhodčí nebo soudní dokument.

Nemusíte samozřejmě odpovídat na všechno. Klidně jednoduše popište svoji zkušenost vlastními slovy.

⚠️ Do veřejné diskuze nevkládejte rodné číslo, adresu, celé číslo účtu, telefon, podpis, číslo smlouvy ani neanonymizované dokumenty.

Proč toto vlákno otevíráme

Chceme zjistit, zda se u většího počtu lidí opakuje podobný scénář:

IČO → formálně podnikatelský úvěr → obecně uvedený účel → vysoké náklady → inkaso → další navyšování → případně rozhodčí nebo soudní řízení.

Čím více konkrétních zkušeností budeme moci porovnat, tím lépe půjde rozlišit jednotlivý spor od případného opakujícího se modelu.

Máte zkušenost s CreditKasa / NaŽivnost? Napište ji do tohoto vlákna.

#NEDLUHŮM