Dva české okresní soudy. Stejný věřitel. Stejná právní zástupkyně. Dva různé důvody, proč soudy nepřiznaly požadované smluvní úroky.

V komunitě #NEDLUHŮM otevíráme nové diskusní téma věnované společnosti SWISS FUNDS, a.s., a jejímu postupu při poskytování a soudním vymáhání spotřebitelských úvěrů.

Máme k dispozici dva rozsudky ze září 2026:

• Okresní soud v Uherském Hradišti, rozsudek ze dne 22. 9. 2026, sp. zn. 15 C 188/2026.

• Okresní soud v Kladně, rozsudek ze dne 30. 9. 2026, sp. zn. 210 C 142/2026.

V obou řízeních vystupovala jako žalobkyně společnost SWISS FUNDS, a.s., zastoupená advokátkou Mgr. Kristýnou Ditmarovou.

Pojďme se podívat, co soudy skutečně zjistily, co věřiteli nepřiznaly a proč mohou být tato rozhodnutí zajímavá také pro další spotřebitele.

1. UHERSKÉ HRADIŠTĚ: VĚŘITEL MĚL BANKOVNÍ VÝPISY. PŘESTO NEDOSTATEČNĚ POSOUDIL ÚVĚRUSCHOPNOST.

Rozsudek ze dne 22. 9. 2026, sp. zn. 15 C 188/2026

Tento případ je pro naši poradnu zvlášť významný.

Klientku jsme v rámci #NEDLUHŮM provázeli soudní obranou. Nezpochybňovala, že jí bylo poskytnuto 10 000 Kč. Rozporovala však zákonnost postupu věřitele, především způsob posouzení její úvěruschopnosti.

Po vydání elektronického platebního rozkazu podala včas odpor a požadovala soudní přezkum.

Na co soud přišel?

Věřitel uváděl, že kontroloval příjmy, bankovní výpisy a úvěrové registry.

Při vyhodnocení pravidelných výdajů ale pracoval s částkou 11 500 Kč měsíčně.

Soud zjistil, že samotné pravidelné náklady klientky na bydlení činily nejméně 16 200 Kč měsíčně.

A přitom měl věřitel její bankovní transakce k dispozici.

Přesná citace soudu:

„Žalobkyně pracovala s částkou pravidelných výdajů 11 500 Kč, nicméně je zřejmé, že v této souvislosti žalobkyně nepracovala s reálnými čísly “

Rozsudek, strana 3, odstavec 8.

Soud dále upozornil na další úvěrové vztahy a opakované platby za prodlužování splatnosti jiné půjčky.

Další důležitá citace:

„ z výpisu z účtu bylo možné ověřit, že žalovaná půjčky u jiných institucí čerpala a že odkládá jejich splatnost uhrazenými poplatky.“

Rozsudek, strana 3, odstavec 8.

Soud rovněž uvedl, že věřitel měl aktivně ověřovat finanční situaci klientky a že použití zobecněných statistických výdajů nebylo v daném případě dostačující.

A výsledek?

Soud uzavřel, že podmínka řádného zkoumání úvěruschopnosti nebyla dodržena.

Úvěrovou smlouvu shledal absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

Věřiteli nepřiznal:

• 3 600 Kč smluvního úroku,

• 320 Kč smluvní pokuty,

• 520 Kč nákladů na uplatnění pohledávky,

• zákonný úrok z prodlení za část požadovaného období.

Celkem 4 440 Kč vyčíslených smluvních a souvisejících položek nebylo přiznáno, vedle části požadovaného úroku z prodlení.

Klientce zůstala povinnost vrátit poskytnutých 10 000 Kč, dále uhradit 993,70 Kč nákladů řízení a zákonný úrok z prodlení z jistiny od 9. 7. 2026.

Rozsudek zatím nemáme potvrzený jako pravomocný. Odvolání je podle jeho poučení možné.

2. KLADNO: VĚŘITEL NEPROKÁZAL ANI UZAVŘENÍ A OBSAH ÚVĚROVÉ DOHODY

Rozsudek ze dne 30. 9. 2026, sp. zn. 210 C 142/2026

Druhý rozsudek otevírá úplně jinou právní otázku.

Společnost SWISS FUNDS, a.s., požadovala vrácení poskytnutých 5 000 Kč a smluvní úrok 1 800 Kč.

Tvrdila, že smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, potvrzena SMS kódem a doprovázena verifikační platbou.

Soud se však zaměřil na to, zda předložené důkazy skutečně prokazují uzavření smlouvy a její obsah.

Přesná citace soudu:

„Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách “

Rozsudek, strana 2, odstavec 5.

A další mimořádně významná věta:

„Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle.“

Rozsudek, strana 2, odstavec 5.

Co to znamená?

Samotná existence dokumentu s osobními údaji spotřebitele ještě neprokazuje, že spotřebitel projevil vůli uzavřít konkrétní smlouvu s konkrétním obsahem.

Soud v tomto řízení neměl předložené důkazy za dostatečné pro prokázání tvrzené dohody.

Soud v právním hodnocení výslovně uvedl:

„ zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě.“

Rozsudek, strana 3, odstavec 10.

Zajímavá je také procesní okolnost: žalobkyně ani její právní zástupkyně se jednání nezúčastnily a soud výslovně upozornil na procesní důsledky této neúčasti pro možnost doplnění důkazních tvrzení.

A nyní podstatná skutečnost: žalovaná se v tomto řízení vůbec nevyjádřila a k jednání se nedostavila.

Přesto soud nepřiznal veškeré požadované plnění.

Výsledek kladenského rozsudku:

Smluvní úrok 1 800 Kč nebyl přiznán.

Soud přiznal pouze vrácení skutečně poskytnutých 5 000 Kč jako bezdůvodného obohacení, zákonný úrok z prodlení od 26. 7. 2026 a náklady řízení 1 154 Kč.

V části dříve požadovaného úroku z prodlení žalobu rovněž zamítl.

Důležité upřesnění: Kladenský soud nerozhodl, že smlouva byla absolutně neplatná kvůli úvěruschopnosti. Jeho závěr vycházel z neprokázání uzavření a obsahu tvrzené dohody.

Podle poučení tohoto rozsudku není odvolání přípustné.

3. CO MAJÍ OBA ROZSUDKY SPOLEČNÉ?

Především jedno:

Věřitel může požadovat plnění ze spotřebitelského úvěru, ale musí unést odpovídající právní a důkazní požadavky.

V jednom případě soud shledal zásadní nedostatky při posouzení úvěruschopnosti.

Ve druhém případě nebylo prokázáno ani uzavření a obsah tvrzené úvěrové dohody.

V obou případech soud přiznal vrácení skutečně poskytnutých peněz, ale nepřiznal požadovaný smluvní úrok.

Celkem soudy v těchto dvou konkrétních řízeních nepřiznaly 6 240 Kč vyčíslených smluvních úroků, sankcí a souvisejících nákladů, vedle částí požadovaných úroků z prodlení.

Tuto částku nelze automaticky zaměňovat za konečnou čistou úsporu spotřebitelek, protože rozsudky současně přiznávají zákonné úroky z prodlení a náklady řízení.

Zároveň z těchto dvou rozhodnutí nelze vyvozovat, že jsou automaticky neplatné všechny smlouvy společnosti SWISS FUNDS. Každý úvěrový vztah a jeho důkazy je nutné hodnotit samostatně.

4. OTEVÍRÁME DISKUSI: MÁTE TAKÉ ZKUŠENOST SE SWISS FUNDS?

Zajímají nás vaše skutečné zkušenosti se sjednáváním a vymáháním spotřebitelských úvěrů.

Setkali jste se s některou z těchto situací?

• Věřitel před poskytnutím půjčky nezjišťoval vaše skutečné příjmy, výdaje nebo další závazky.

• Měl vaše bankovní výpisy, ale podle vás přehlédl důležité platby a půjčky.

• Smlouva byla uzavřena elektronicky a máte pochybnosti o tom, jak bylo doloženo její přijetí.

• Požadovaná částka obsahovala vysoké smluvní úroky, sankce nebo poplatky.

• Obdrželi jste předžalobní výzvu, platební rozkaz nebo žalobu.

• Máte za sebou soudní řízení se společností SWISS FUNDS nebo zkušenost s jejím právním zastoupením.

Napište nám do diskuse, co se stalo a jaký byl výsledek.

Prosíme, zveřejňujte pouze obecný popis situace. Nevkládejte své celé jméno, adresu, rodné číslo, čísla úvěrových smluv ani neanonymizované soudní dokumenty. Podklady k individuálnímu případu je vhodné předávat neveřejnou cestou.

A pokud jste dostali platební rozkaz, nepřehlédněte lhůtu pro podání odporu. Samotná diskuse na našem webu žádnou procesní lhůtu neprodlužuje.

Naším cílem není pouze informovat o dvou rozsudcích. Chceme vytvořit místo, kde se budou shromažďovat skutečné zkušenosti a kde se z konkrétních rozhodnutí soudů můžeme společně poučit.

Máte podobný případ? Zapojte se.

#NEDLUHŮM | Svoboda česká poradenská s.r.o.

Nový začátek je možný.

V #NEDLUHŮM aktuálně evidujeme 13 klientů a 18 samostatných vztahů klient–poskytovatel týkajících se těchto tří společností.

Momentálně jde o:

Tando Financial – 6 případů
Rerum Finance – 6 případů
CentroFinance / OFIN – 6 případů

Počet jednotlivých úvěrových smluv je ještě vyšší, protože někteří klienti měli více smluv, opakovaná čerpání nebo dodatky.

Neříkáme, že všechny případy jsou stejné. Při jejich porovnávání se ale opakují některé otázky, a proto chceme začít shromažďovat zkušenosti i dalších lidí.

Co se v případech opakuje

V dokumentaci, kterou řešíme, se objevují například otázky kolem:

• vysokých nákladů krátkodobých nebo revolvingových úvěrů,
• rychlého navyšování úvěrových limitů,
• způsobu posouzení úvěruschopnosti,
• rozdílu mezi skutečně poskytnutou částkou a pozdějším požadavkem,
• započítávání již provedených plateb,
• dalšího navyšování pohledávky,
• předávání věci externím inkasním společnostem,
• pokračující automatické komunikace i poté, co klient nárok konkrétně rozporoval.

Jedna otázka se vrací velmi často:

Kolik klient skutečně dostal → kolik celkem zaplatil → kam byly platby započteny → z čeho přesně se skládá dnešní požadovaná částka?

Úvěruschopnost

Dalším společným tématem je způsob, jakým byla před poskytnutím úvěru posuzována schopnost klienta splácet.

Nestačí nám obecná informace typu „byly prověřeny registry“.

U konkrétního případu nás zajímá například:

• jaký příjem byl zjištěn,
• jaké pravidelné výdaje byly zohledněny,
• jaké další závazky klient měl,
• jaké registry byly použity,
• jaký disponibilní příjem klientovi zůstával,
• a co se změnilo při případném navýšení limitu.

U některých námi řešených případů došlo k navýšení limitu velmi rychle. Například z 6 000 Kč na 30 000 Kč během několika dnů nebo z 20 000 Kč na 30 000 Kč během šesti dnů.

Samotné navýšení automaticky neznamená pochybení. Zajímá nás ale, jak bylo při takové změně znovu posouzeno, zda klient vyšší závazek zvládne.

Co se dělo po předání do inkasa?

Pokud váš případ převzala inkasní společnost, zajímá nás také:

• kdo vás kontaktoval,
• jaká částka byla požadována,
• zda věděli, že nárok rozporujete,
• zda jste předtím po věřiteli požadovali doložení výpočtu pohledávky nebo podkladů k bonitě,
• zda se subjekt, který vás kontaktoval, během případu měnil.

Podklady má také Česká národní banka

Problematiku těchto případů řešíme také systémově.

České národní bance jsme předali rozsáhlou dokumentaci a další podklady, které si následně vyžádala. Naše podání je vedeno pod spisovou značkou:

S-OS-2026/00261/CNB/651

To neznamená, že ČNB konstatovala porušení zákona ani že rozhodla jednotlivé klientské spory. Jde o podklady využitelné v rámci veřejnoprávního dohledu.

U části klientských případů už zároveň připravujeme podklady pro spolupracující advokátní kancelář, protože další opakování stejných stanovisek mezi klientem a věřitelem už spor neposouvá.

Máte vlastní zkušenost?

Pokud jste měli úvěr u Tando Financial, Rerum Finance nebo OFIN / CentroFinance, napište do tohoto vlákna například:

1. u které společnosti jste úvěr měli,
2. kolik jste si skutečně půjčili,
3. kolik jste už celkem zaplatili,
4. kolik po vás požadují dnes,
5. zda vám byl limit během trvání úvěru navyšován,
6. co po vás při sjednání chtěli doložit o příjmech a výdajích,
7. zda věc převzala inkasní společnost,
8. kdo vás dnes kontaktuje,
9. zda jste nárok věřiteli rozporovali a jak reagoval.

Nemusíte odpovídat na všechno. Klidně jen popište vlastní zkušenost.

⚠️ Do veřejné diskuze nevkládejte rodná čísla, adresy, čísla smluv, celé bankovní údaje ani neanonymizované dokumenty.

Dokumenty nebo podklady nám můžete předat neveřejně prostřednictvím kontaktů #NEDLUHŮM.

Proč toto téma otevíráme

Nechceme vytvářet závěry z několika jednotlivých příběhů.

Chceme zjistit, zda se u větší skupiny lidí skutečně opakují stejné vzorce:

poskytnutí úvěru → navyšování limitu → vysoké náklady → problémy se splácením → inkaso → další navyšování pohledávky.

Čím více konkrétních případů dokážeme porovnat, tím lépe půjde odlišit jednotlivý spor od opakujícího se modelu.

Máte zkušenost s Tando, Rerum nebo OFIN / CentroFinance? Napište ji do tohoto vlákna.

#NEDLUHŮM

V #NEDLUHŮM se nám postupně sešlo více případů s podobnými znaky. Proto otevíráme toto vlákno a chceme na jednom místě porovnat reálné zkušenosti dalších lidí.

Nezajímá nás jen to, kolik kdo dluží. Důležité je hlavně:

• jak úvěr vznikl,
• zda byl veden na IČO,
• k čemu byly peníze skutečně použity,
• co poskytovatel před uzavřením smlouvy ověřoval,
• kolik jste skutečně zaplatili,
• jak se pohledávka dál navyšovala,
• a co následovalo při vymáhání.

„Podnikatelský“ úvěr a skutečný účel

V některých námi řešených případech je smlouva formálně označena jako podnikatelský úvěr a klient vystupuje pod svým IČO.

Současně ale někteří klienti uvádějí, že peníze ve skutečnosti použili na běžné osobní nebo rodinné výdaje či řešení aktuální finanční situace.

Proto nás zajímá:

Ptal se vás někdo skutečně, k čemu úvěr potřebujete? Ověřoval jeho podnikatelský účel, nebo stačilo IČO a výběr obecné položky ve formuláři?

Kolik jste si půjčili a kolik po vás chtěli potom?

V dokumentech, které řešíme, se objevují například denní poplatky, smluvní pokuty, úroky z prodlení, další sankce nebo náklady mimosoudního vymáhání.

V jednom zdokumentovaném případu byla například původní jistina 5 000 Kč. Klient doložil platby 7 200 Kč, ale následně po něm bylo požadováno ještě více než 16 000 Kč, přičemž přes 9 000 Kč měly tvořit náklady vymáhání.

To samo o sobě neurčuje, jak má konkrétní spor právně dopadnout. Ukazuje to ale, proč chceme u jednotlivých případů porovnávat:

půjčeno → zaplaceno → započtení plateb → současný požadavek.

De Vries Group a terénní inkaso

U části případů, které řešíme, byla pohledávka předána společnosti De Vries Group, a.s.

Pokud jste s ní kvůli CreditKasa komunikovali, zajímá nás i to:

• jaká částka po vás byla požadována,
• zda byly zvlášť účtovány náklady vymáhání,
• zda vám bylo avizováno místní šetření nebo osobní návštěva,
• zda skutečně proběhlo terénní inkaso,
• a jak komunikace probíhala.

Máme k terénnímu inkasu otevřené i samostatné diskuzní téma.

Rozhodčí a soudní řízení

V některých dokumentech CreditKasa, které máme k dispozici, se objevují také rozhodčí smlouvy.

Pokud jste dostali:

• rozhodčí žalobu,
• výzvu k vyjádření,
• rozhodčí nález,
• elektronický platební rozkaz,
• žalobu,
• nebo jiné soudní rozhodnutí,

napište i tuto zkušenost.

Máme k dispozici také dvě prvostupňová soudní rozhodnutí týkající se jednoho konkrétního klienta a jedné smlouvy CreditKasa. Soudy se v těchto konkrétních řízeních zabývaly mimo jiné skutečným účelem úvěru a otázkou posouzení úvěruschopnosti.

Neznamená to, že každá smlouva CreditKasa musí mít stejný právní osud. Každý případ je potřeba posoudit samostatně.

Co nám můžete napsat

Pro porovnání případů nejvíc pomůže, když uvedete například:

1. kdy přibližně jste si úvěr vzali,
2. kolik jste si půjčili,
3. zda byl úvěr veden na IČO,
4. jaký účel byl uveden ve smlouvě,
5. k čemu jste peníze skutečně použili,
6. co po vás při sjednání chtěli doložit,
7. kolik jste už celkem zaplatili,
8. kolik po vás dnes ještě požadují,
9. zda případ převzala De Vries Group nebo jiná inkasní společnost,
10. zda proběhlo terénní inkaso,
11. zda jste dostali rozhodčí nebo soudní dokument.

Nemusíte samozřejmě odpovídat na všechno. Klidně jednoduše popište svoji zkušenost vlastními slovy.

⚠️ Do veřejné diskuze nevkládejte rodné číslo, adresu, celé číslo účtu, telefon, podpis, číslo smlouvy ani neanonymizované dokumenty.

Proč toto vlákno otevíráme

Chceme zjistit, zda se u většího počtu lidí opakuje podobný scénář:

IČO → formálně podnikatelský úvěr → obecně uvedený účel → vysoké náklady → inkaso → další navyšování → případně rozhodčí nebo soudní řízení.

Čím více konkrétních zkušeností budeme moci porovnat, tím lépe půjde rozlišit jednotlivý spor od případného opakujícího se modelu.

Máte zkušenost s CreditKasa / NaŽivnost? Napište ji do tohoto vlákna.

#NEDLUHŮM

Zakládáme toto téma, abychom zjistili, zda mají další lidé podobnou zkušenost s osobní návštěvou při vymáhání pohledávky.

V jednom z případů, kterým se nyní zabýváme, nám klientka popsala situaci, kdy měla proběhnout osobní návštěva na adrese, kde sama nebyla přítomna. Přítomni byli její rodinní příslušníci. Podle jejího popisu před nimi měly zaznít informace týkající se jejích závazků a vymáhaných částek.

Máme k dispozici také písemnost související s touto návštěvou.

V tuto chvíli neděláme závěr, že došlo k porušení právních předpisů. Chceme nejdříve zjistit, zda šlo o jednotlivou zkušenost, nebo zda se podobný postup objevoval také u dalších lidí.

Zajímá nás zejména:

• proběhla u vás nebo u vašich příbuzných osobní návštěva?
• jednal pracovník s rodiči, partnerem nebo jinou třetí osobou?
• byly před nimi sdělovány informace o vašem dluhu nebo jeho výši?
• byly jim ukazovány nebo předávány dokumenty?
• byl na vás vyvíjen tlak na okamžitou úhradu?
• máte jinou zkušenost, která vám připadala nestandardní?

Máte-li zkušenost, napište ji přímo do tohoto vlákna.

Stačí obecně uvést přibližné období, kterého věřitele se věc týkala a jak návštěva probíhala.

⚠️ Do veřejné diskuze nevkládejte rodná čísla, adresy, telefonní čísla, čísla smluv, bankovní údaje ani neanonymizované dokumenty.

Pokud máte dokumenty nebo jiné podklady, které chcete předat neveřejně, kontaktujte #NEDLUHŮM přímo.

Cílem tohoto vlákna je zjistit, zda se podobný scénář opakoval a jaké zkušenosti s ním mají další lidé.